Stále častěji si říkám, že to chce změnu (ostatně to mi říká i Otíček a ten má vždycky pravdu ;) ). Těch medvídků, co jsem uháčkovala, je už tolik, že mi přijdou na jedno brdo. Začíná to být trochu nuda a stereotyp.
Před časem jsem zkusila uháčkovat něco jiného. Hračku – polštářek, ještě úplně nevím, kam bych to zařadila. Tenhle háčkovaný hokus pokus jsem odložila do krabice s tím, že se k němu časem možná ještě vrátím. Jistá jsem si tím ale nebyla. Na většinu svých výtvorů koukám dost kriticky a pokud se mi některý z nějakého důvodu nezdá, už mě nebaví se s ním dál dělat. To až Emminka a povzbuzující komentáře na Facebooku mě přiměly k tomu, abych nad tímto výtvorem nezlomila hůl a zkusila ho nějak dotáhnout. Jen to chtělo čas a nápad.
A ten čas uzrál právě teď :)
Chtěla jsem udělat zvířátko, které jsem dosud neháčkovala. Zvířátko, které je roztomilé a u kterého by mohla být šance, že se bude líbit. A voilà je z toho koala! A taky docela povedený rým ;)
První reakce byly kladné, tak uvidíme, co čas ukáže. Každopádně já jsem spokojená. Kdybych měla říct, co byl největší oříšek, tak je to trochu úsměvné. Nebylo to háčkování nebo vymýšlení návodu, ale vyšívání pusinky. Udělat ji rovně byl skoro neproveditelný úkol :))
